Há mím!

Seslání Písma pochází od Boha mocného, moudrého.

Stvořili jsme nebesa i zemi a vše, co je mezi nimi, jen jako skutečnost vážnou a na lhůtu stanovenou, avšak ti, kdož neuvěřili, se odvracejí od toho, před čím jsou varováni.

Rci: "Viděli jste to, co vedle Boha vzýváte? Ukažte mi tedy to, co stvořili či zda mají podíl nějaký na nebesích! Přineste mi Písmo starší, než je toto, či stopu nějakou vědění, jste-li pravdomluvní!"

Kdo je zbloudilejší než ten, jenž vedle Boha vzývá ty, kdož jej ani do dne zmrtvýchvstání nevyslyší a kteří jsou k vzývání jejich lhostejní

a kteří, až budou lidé shromážděni, budou jim nepřáteli a budou zapírat jejich uctívání.

Když jsou jim přednášena Naše znamení jako důkazy jasné, říkají ti, kdož v pravdu neuvěřili poté, co k nim přišla: "Tohle je kouzelnictví zjevné!"

Anebo hovoří: "On si to vymyslil!" Odpověz: "I kdybych si to vymyslil, vy nevládnete od Boha ničím pro mne. On dobře ví, co o něm hlasitě říkáte, a On stačí jako svědek mezi mnou a vámi. A On odpouštějící je i slitovný."

Rci: "Já věru nejsem žádnou novotou mezi posly a nevím ani, co stane se mnou a s vámi. Já následuji pouze to, co mi bylo vnuknuto, a jsem jen varovatel zjevný."

Rci: "Co si myslíte? Jestliže je toto od Boha a vy jste v to neuvěřili, a jestliže svědek z dítek Izraele dosvědčuje podobnost toho a věří v to, zatímco vy jste hrdopyšní...? Bůh věru nevede lid nespravedlivý."

A říkají nevěřící o těch, kdož uvěřili: "Kdyby toto Písmo bylo vskutku dobré, nebyli by nás tihle v tom předešli!" Protože však jím nejsou správně vedeni, hovoří: "Tohle je stará lež!"

A již před ním byla Kniha Mojžíšova vůdcem i milosrdenstvím a toto Písmo potvrzuje pravdivost její v jazyce arabském, aby byli varováni nespravedliví a aby bylo zvěstí radostnou pro ty, kdož dobro konají.

Ti, kdož hovoří: "Pánem naším je Bůh," a potom se přímou cestou ubírají, ti bát se nemusí a nebudou zarmouceni.

Ti stanou se obyvateli zahrady rajské, v níž odměnou za skutky své budou nesmrtelní.

Uložili jsme člověku laskavost vůči rodičům jeho; matka jeho jej ve strastech nosila a ve strastech jej porodila a jeho nošení a kojení trvalo třicet městců. A když dosáhl dospělosti své a dosáhl věku čtyřiceti let, zvolal: "Pane můj, vnukni mi, abych byl vděčný za dobrodiní Tvé, jímž jsi zahrnul mne i rodiče mé! Nechť konám skutky zbožné, v nichž nalezneš zalíbení, a učiň pro mne dobrým potomstvo mé. Kajícně se k Tobě obracím a jsem jedním z těch, kdož do vůle Tvé jsou odevzdáni."

Od takových přijmeme jejich nejlepší skutky, jež vykonali, a jejich špatné skutky opomineme; ti patří mezi ráje obyvatele, a toto je slib pravdivý, jenž byl jim přislíben.

Je však jiný, jenž říká rodičům svým: "Hanba vám! Chcete mi slibovat, že budu vyveden z hrobu, když přede mnou už minula mnohá pokolení, aniž byla vzkříšena?" Oba pak prosí Boha o pomoc řkouce: "Běda ti, uvěř, vždyť slib Boží je pravdivý!" Avšak on odpovídá: "Tohle jsou jen povídačky starých!"

Takoví jsou ti, proti nimž se uskuteční slovo Boží o národech džinů a lidí, které již zanikly před nimi - a ty ztrátu utrpěly!

A každému se dostane hodnosti podle toho, co vykonal, a Bůh je odmění za jejich činy a nebude jim ukřivděno.

A v den, kdy budou předvedeni ti, kdož nevěřili, k ohni, bude jim řečeno: "Utráceli jste dary své výtečné v pozemském životě svém a užívali jste si z nich. Dnes tedy budete odměněni trestem hanby za to, že pyšní jste byli na zemi bez oprávnění, a za to, že jste byli hříšníky!"

A zmiň se o bratru ´Ádovců, když varoval lid svůj v zemi přesypů a byli již varovatelé před ním i po něm. "Neuctívejte kromě Boha nikoho! Já věru bojím se pro vás trestu dne nesmírného!"

Odpověděli: "Přišels k nám kvůli tomu, abys nás lživě odvrátil od božstev našich? Přines nám tedy to, čím nám hrozíš, jsi-li pravdomluvný!"

Řekl: "Vědění je pouze u Boha a já předávám vám jedině to, s čím jsem byl poslán, však vidím, že jste lid pošetilý."

A když spatřili mračno blížící se k údolím jejich, zvolali: "Toto mračno nám přinese déšť!" "Nikoliv, to je to, co přáli jste si uspíšit! To vichřice je, v níž trest je bolestný

a která zničí dle rozkazu Božího věci všechny!" A zrána bylo vidět jen příbytky jejich opuštěné. A takto odměňujeme lid provinilý.

A dali jsme jim věru postavení, jaké jsme vám nedali. A dali jsme jim sluch, zrak i srdce, ale nebyly jim vůbec k ničemu ani uši jejich ani oči jejich ani rozum jejich. A obklopilo je to, čemu se posmívali.

A zahubili jsme okolo vás města mnohá a ukazovali jsme jim různá znamení Svá doufajíce, že snad se obrátí.

Proč jim nepomohli ti, které si vzali vedle Boha jako božstva, aby jim obětovali? Ba naopak, božstva ta je opustila a taková byla jejich lež i vše, co si vymyslili!

A hle, vypravili jsme k tobě houfec džinů, aby naslouchali Koránu. A když přítomni byli jeho přednášení, řekli "Slyšte!", a když bylo skončeno, navrátili se k lidu svému jako varovatelé

a řkouce: "Lide náš, slyšeli jsme věru Písmo, jež bylo sesláno po Mojžíšovi, a potvrzující pravdivost toho, co bylo před ním, a vedoucí k pravdě a ke stezce přímé.

Lide náš, odpovězte tomu, jenž zve vás k Bohu, a uvěřte v něj! Bůh vám pak odpustí viny vaše a uchrání vás od trestu bolestného.

A kdo neodpoví tomu, kdo zve k Bohu, není s to uniknout zásahu Božímu na zemi, a nebude mít kromě Něho ochránce žádného. A takoví jsou v bludu zjevném."

Což nevidí, že Bůh, jenž stvořil nebesa a zemi, aniž se unavil jejich stvořením, je též schopen mrtvé oživit? Ba ano, vždyť On všemocný je nad věcmi všemi.

V den, kdy budou předvedeni ti, kdož nevěřili, k ohni pekelnému, bude jim řečeno: "Což není toto skutečnost?" A odpoví: "Zajisté, při Pánu našem!" A řekne Bůh: "Ochutnejte tedy trestu za to, že jste nevěřili!"

Buď trpělivý, jako byli trpěliví ti z poslů, kteří byli nadáni rozhodností pevnou. A nesnaž se uspíšit pro ně příchod dne, kdy spatří to, co jim bylo slíbeno, a bude se jim zdát, že setrvali v hrobech jen jednu hodinu dne. A toto je sdělení! A kdo jiný bude zahuben než lid hanebníků?