České
Sorah Sad ( The Letter Sad )
Verses Number 88
Sád. Při Koránu, obsahujícím připomenutí!
Ba věru ti, kdož nevěří, v marnivosti a odporu setrvávají.
Kolik pokolení před nimi jsme již zahubili! Volali sice o pomoc, však nezbyl jim čas k uniknutí.
Diví se nevěřící, že k nim přišel varovatel z jejich řad vzešlý, a říkají: "Tohle je kouzelník a lhář prolhaný.
Což neučinil z více božstev Boha jediného? To věru je věc podivná!"
وَانطَلَقَ الْمَلَأُ مِنْهُمْ أَنِ امْشُوا وَاصْبِرُوا عَلَى آلِهَتِكُمْ إِنَّ هَذَا لَشَيْءٌ يُرَادُ
↓
↓A vzdálili se velmoži z nich a řekli: "Jděte a při božstvech svých vytrvejte! Vždyť to věru je věc vyžadovaná.
O ničem takovém jsme neslyšeli v náboženství předešlém a není to nic než výmysl jeho.
أَأُنزِلَ عَلَيْهِ الذِّكْرُ مِن بَيْنِنَا بَلْ هُمْ فِي شَكٍّ مِّن ذِكْرِي بَلْ لَمَّا يَذُوقُوا عَذَابِ
↓
↓Právě jemu mezi námi všemi že by mělo být připomenutí sesláno?" Ba, oni o připomenutí Mém jsou na pochybách, ba, ještě neokusili trestu Mého!
Což oni vlastní pokladnice milosrdenství Pána tvého mocného a dárce?
Či náleží jim království nebes a země a toho, co mezi nimi je? Nechť tedy vystoupí po nebeských provazech vzhůru!
Vojsko každé tam na útěk zahnáno bude, byť mělo spojence.
A již před nimi prohlašoval posly za lháře lid Noemův, ´Ádovci i Faraón, jenž pánem byl kůlů,
též Thamúdovci, lid Lotův i obyvatelé Houštin - a to spojenci byli,
a všichni bez výjimky posly za lháře prohlásili a trest (Můj) si zasloužili.
A také tyto nečeká nic než výkřik jediný a nebude zde odklad žádný.
A přesto říkají: "Pane náš, pošli nám rychle rozsudek náš, dříve než dostaví se den zúčtování!"
Snášej neochvějně to, co říkají, a vzpomeň si na služebníka Našeho Davida, silou vládnoucího, jenž stále činil pokání,
a jak podmanili jsme mu hory, aby spolu s ním pěly slávu Boží za večera i za svítání,
a také ptactvo kol něho se shromaždující; a všichni se k Bohu kajícně obracejí.
A jeho království jsme upevnili a moudrost a obratnost v souzení jsme mu dali.
Dostalo se ti zvěsti o těch dvou ve sporu, když do paláce vystoupili?
إِذْ دَخَلُوا عَلَى دَاوُودَ فَفَزِعَ مِنْهُمْ قَالُوا لا تَخَفْ خَصْمَانِ بَغَى بَعْضُنَا عَلَى بَعْضٍ فَاحْكُم بَيْنَنَا بِالْحَقِّ وَلا تُشْطِطْ وَاهْدِنَا إِلَى سَوَاءِ الصِّرَاطِ
↓
↓Když vstoupili k Davidovi, zalekl se jich. I pravili: "Neboj se, my dva jsme ve sporu a jeden z nás učinil příkoří druhému. Rozsuď mezi námi podle pravdy a nebuď stranický, nýbrž uveď nás na stezku rovnou!
إِنَّ هَذَا أَخِي لَهُ تِسْعٌ وَتِسْعُونَ نَعْجَةً وَلِيَ نَعْجَةٌ وَاحِدَةٌ فَقَالَ أَكْفِلْنِيهَا وَعَزَّنِي فِي الْخِطَابِ
↓
↓Toto je můj bratr a devadesát devět ovcí má, zatímco mně patří jen jediná. I řekl mi: Svěř mi ji! a přemohl mne v půtce slovní o ni."
قَالَ لَقَدْ ظَلَمَكَ بِسُؤَالِ نَعْجَتِكَ إِلَى نِعَاجِهِ وَإِنَّ كَثِيرًا مِّنْ الْخُلَطَاء لَيَبْغِي بَعْضُهُمْ عَلَى بَعْضٍ إِلاَّ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ وَقَلِيلٌ مَّا هُمْ وَظَنَّ دَاوُودُ أَنَّمَا فَتَنَّاهُ فَاسْتَغْفَرَ رَبَّهُ وَخَرَّ رَاكِعًا وَأَنَابَ
↓
↓Odvětil David: "On vskutku ti ukřivdil žádaje ovci tvou, aby ke svým ji připojil. A zajisté většina společníků se vzájemně podvádí kromě těch, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, však takových málo je." A dovtípil se David, že jsme jej pouze zkoušeli, a poprosil Pána svého o slitování a pak padl klaně se a čině pokání.
A odpustili jsme mu to a on má u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání.
يَا دَاوُودُ إِنَّا جَعَلْنَاكَ خَلِيفَةً فِي الأَرْضِ فَاحْكُم بَيْنَ النَّاسِ بِالْحَقِّ وَلا تَتَّبِعِ الْهَوَى فَيُضِلَّكَ عَن سَبِيلِ اللَّهِ إِنَّ الَّذِينَ يَضِلُّونَ عَن سَبِيلِ اللَّهِ لَهُمْ عَذَابٌ شَدِيدٌ بِمَا نَسُوا يَوْمَ الْحِسَابِ
↓
↓Davide, My učinili jsme tebe zástupcem na zemi, rozsuzuj tedy mezi lidmi podle pravdy! Nenásleduj vášně své, jež by tě svedly z cesty Boží, vždyť věru ty, kdož z cesty Boží sejdou, trest strašný čeká za to, že zapomněli na den zúčtování.
وَمَا خَلَقْنَا السَّمَاءَ وَالأَرْضَ وَمَا بَيْنَهُمَا بَاطِلاً ذَلِكَ ظَنُّ الَّذِينَ كَفَرُوا فَوَيْلٌ لِّلَّذِينَ كَفَرُوا مِنَ النَّارِ
↓
↓A nestvořili jsme nebesa a zemi, a co je mezi nimi, jen pro nic za nic; to je jen domněnka nevěřících! Běda těm, kdož neuvěřili, před ohněm pekelným!
أَمْ نَجْعَلُ الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ كَالْمُفْسِدِينَ فِي الأَرْضِ أَمْ نَجْعَلُ الْمُتَّقِينَ كَالْفُجَّارِ
↓
↓Máme snad postavit ty, kdož uvěřili a zbožné skutky konali, na roveň s těmi, kdo pohoršení šíří na zemi? A máme bohabojné rovnými učinit s hříšníky?
كِتَابٌ أَنزَلْنَاهُ إِلَيْكَ مُبَارَكٌ لِّيَدَّبَّرُوا آيَاتِهِ وَلِيَتَذَكَّرَ أُوْلُوا الأَلْبَابِ
↓
↓Toto je Písmo požehnané, jež jsme seslali tobě, aby lidé o jeho znameních přemýšleli a aby si je rozmyslem nadaní připomínali.
A darovali jsme Davidovi Šalomouna, jenž byl Naším výtečným služebníkem. A byl věru kajícníkem,
když byly mu v podvečer předvedeny klisny ušlechtilé,
a pravil: "Vskutku jsem dával přednost lásce k statkům pozemským před Pána svého vzpomínáním, pokud se slunce neskrylo za noci závojem.
Přiveďte je ke mně!" A jal se jim protínat nohy i šíje.
A již dříve jsme Šalomouna zkouškám podrobili a na jeho trůn tělo mu podobné umístili; teprve potom se kál
قَالَ رَبِّ اغْفِرْ لِي وَهَبْ لِي مُلْكًا لّا يَنبَغِي لِأَحَدٍ مِّنْ بَعْدِي إِنَّكَ أَنتَ الْوَهَّابُ
↓
↓a volal: "Pane můj, odpusť mi a daruj mi království takové, jakého nikdo po mně nedosáhne, vždyť Tys věru štědrý dárce!"
A podrobili jsme mu vítr, který lehce podle rozkazu jeho vál tam, kam on si přál,
a také satany všechny, stavitele i potápěče,
jakož i jiné, řetězy k sobě přivázané.
"Toto je dar náš, Šalomoune, rozdávej z něho či si jej podrž, a nemusíš dávat zúčtování!"
A má on u Nás věru místo blízké a překrásné přebývání.
Vzpomeň též služebníka Našeho Jóba, když volal k Pánu svému: "Satan se mne dotkl strádáním a mukami."
"Dupni nohou svou, a objeví se voda pro koupel chladivou i pro napití.
A dali jsme mu zpět jeho rodinu a s nimi ještě jednou tolik z milosrdenství Svého a jako připomenutí těm, kdož nadáni jsou rozmyslem.
وَخُذْ بِيَدِكَ ضِغْثًا فَاضْرِب بِّهِ وَلا تَحْنَثْ إِنَّا وَجَدْنَاهُ صَابِرًا نِعْمَ الْعَبْدُ إِنَّهُ أَوَّابٌ
↓
↓A vezmi do ruky metlu a udeř jí, a nehřeš!" A shledali jsme jej trpělivým; služebníkem byl on výtečným, stále kajícným.
A vzpomeň také služebníků Našich Abrahama, Izáka a Jakuba, lidí dobrotivých a prozíravých,
jež jsme věru očistili myšlenkou čistou příbytku věčného připomínkou!
A jsou oni u Nás ti nejlepší z vyvolených.
A vzpomeň též Ismaele, Eliši a Dhu l-Kifla, kteří všichni jsou z nejlepších!
Toto je připomenutí; a bohabojní vskutku překrásné místo pobytu budou míti,
zahrady Edenu s branami pro ně vždy otevřenými,
v nich odpočívajíce budou si žádat ovoce hojnost i pití
a u nich budou dívky se zraky sklopenými stejného věku s nimi.
Hle, toto je ono, co vám bylo slíbeno pro den zúčtování!
A toto zajisté je Náš příděl, jenž nebude znát nikdy vyčerpání.
Tak bude! Však vzpurným dostane se věru nejhoršího přebývání
pekla, v němž hořet budou; hnusné to místo pro odpočívání!
Tak bude! A nechť ochutnají nápojů vroucích a hnijících,
a jiného podoby stejné i druhů různých!
Toto je houf do pekel s vámi se řítící; nebudou zde přivítáni a hořet budou v plameni
a řeknou: "Nikoliv! Vám nechť se nedostane přivítání! Vy toto jste nám připravili, a jak hnusné je to přebývání!"
A zvolají: "Pane náš, těm, kdo nám tohle připravili, těm rozmnož trest dvojnásobně v ohni!"
Pak zeptají se: "Co se děje, že zde nevidíme lidi, které jsme za špatné pokládali,
kteří nám buď pro smích byli či od nichž se zraky naše odvracely?"
Toto je věru skutečnost; tak hádat se budou obyvatelé ohně pekelného.
Rci: "Já jenom varovatel jsem a není božstva žádného kromě Boha jediného, podmaňujícího,
Pána nebes a země a všeho, co mezi nimi je, mocného a odpouštějícího!"
Rci: "Toto je zvěst nesmírná přece,
vy však od ní odvracíte se,
a neměl jsem vědomost žádnou o shromáždění nejvyšším, když ve sporu byli v něm.
A vnuknuto mi bylo jen, že varovatelem zjevným jsem,
když Pán tvůj pravil andělům: "Já smrtelníka z hlíny vytvořím,
a až jej vyrovnám a vdechnu mu něco z ducha Svého, padněte na zem klaníce se před ním!"
A padli před ním na zem andělé všichni sborem
kromě Iblíse, jenž pyšný byl a patřil k nevděčným. I pravil Bůh: "Iblísi, co ti bránilo, abys padl před tím, co rukama vlastníma stvořil jsem?
قَالَ يَا إِبْلِيسُ مَا مَنَعَكَ أَن تَسْجُدَ لِمَا خَلَقْتُ بِيَدَيَّ أَسْتَكْبَرْتَ أَمْ كُنتَ مِنَ الْعَالِينَ
↓
↓Jsi pyšný tak, či patříš snad ke vznešeným?"
Odpověděl: "Já lepší jsem než on, mne z ohně jsi stvořil, zatímco jeho jen z hlíny."
I zvolal Bůh: "Odejdi odsud, jsi zlořečený!
A nechť na tobě prokletí mé až do dne soudného lpí!"
Pravil Iblís: "Pane můj, dej mi odklad až do dne, kdy budou vzkříšeni!"
Odpověděl: "Budiž tedy mezi těmi, jimž je odloženo
až do dne času stanoveného!"
Pravil Iblís: "Při moci Tvé, já všechny je uvedu v bloudění
kromě těch z nich, kdož Tvoji služebníci jsou upřímní!
I pravil Bůh: "Při pravdě, a já pravdu dím:
já tebou a všemi těmi, kdož následovat tě budou, peklo naplním!"
Rci: "Nežádám od vás za to odměnu žádnou a nejsem z těch, kdož na sebe si berou, co nepřísluší jim.
A není toto než připomenutí pro lidstvo veškeré
a dozvíte se zprávu o tom po době nějaké."